Medicína Tmy
Tak nějak samo se krásně seskupilo, že Tanec ve tmě v podání Divoženy se setkal s další silnou medicínou – pravým Kakaem. Obě meducíny…tma i kakao zdají se být ženské energii vysoce prospěšné =o)
Skupina bez jedné dvaceti žen ( ale s jedním tajným pasažérem mužského pohlaví v bříšku jedné z našich sester) se sešla v podvečer krátce před silným dnem ( a jakýmsi výročím ) – tzv. Pálení čarodějnic…aby se potkala se svými stíny…s mužským i ženským principem…naše záměry se vzájemně propletly a doplnily…a spletly v krásný vír, ve kterém jsme bezpečně v doprovodu kakaa mohly sestoupit do podsvětí a sklepení svých duší.
Některé sdílejí, že chybí sesterství a tak muž začíná mizet na ryby častěji a na dýl. Zkrátka je to náš muž a ne naše kamarádka na kafíčko…Raduji se, že víc a víc žen, dělá Posvátné NIC! A berou si na to volno a ony se pak dějí věci, přátelé.
Každá jsme přišla se svým osobním záměrem či přáním, nebo se narodilo v moment sdílení. Ale to všechno objal a pojal záměr Odpuštění – Laskavosti – Milosti…Hodnoty ženského principu, které je třeba obrodit…přes jakákoliv zranění a příkoří utrpěná v minulých tisíciletích nebo možná předevčírem. Planeta pod vládou mužského principu chřadne, už jí nezbývá mnoho dechu…a tak přichází čas principu ženského…ale i ten je třeba nejprve zcela uzdravit. Osvobodit jej od bolesti, ublížení, hledání viníka. Bohyně, není ta co divoce tančí a víská kolem ohně! To je naše Divožena…vyživující naši vitalitu, sexualitu, potenciál i tvořivost…Bohyně, je všeobjímající Matka – Láska…žena, která má v harmonii oba principy…jako hadí těla objímající se na mnoha vyobrazeních. Zná právé hodnoty a nemá strach. Umí milovat i stínat. Umí používat všechny nástroje v ten pravý moment. Nemstí se. Ale neustupuje. Plně se odevzdává Vesmíru k jeho tvoření…a tak se také může odevdat muži. Žena rodící se v napojení na intuici a vyšší principy se může otevřít zdravému muži, který se rodí ve své přirozenosti dobývat a pronikat. Takto tančí a funguje celý vesmír. Shiva Shakti. Odevdat se, ale znamená jít ještě dál za “nechat jít”…
Vypravily jsme se na společnou Cestu, aniž bychom tušily kudy kam a aniž bychom se viděly, cítily jsme jedna druhou…občas se i v respektu potkaly v doteku. Někdy s laskavým odmítnutím, jelikož známe a vzájemně ctíme své hranice a prostory vnitřního i vnějšího světa a jindy jsme mohly strávit společně v doteku léčivý čas.
Když se rozhostila absolutní tma a rozduněly se bubny – paralyzovalo mne to. Tma mi pomohla soustředit se jen na to, co cítím…neviděné srdce a dech…a plosky mých nohou,které se postavily na zem pevněji a citlivěji, než když používám zrak. I dalším smyslům pomohla mne obklopující temnota se znovu narodit. Byly to dokonce právě oči, které se otevřely dokořán a hladově zíraly do té tmy tmoucí, jelikož je to neuvěřitelně vyživovalo, sytilo a přitom chladilo a ony odpočívaly. Překvapilo mě, že v té tmě totiž tma vůbec nebyla…kolikrát jsem měla pocit, že konečky mých prstů a celý povrch mého těla jemne světélkuje nebo září.
Můj osobní záměr byl pobýt si sama se sebou…ve své intimitě…ve svých vnitřních světech…Konečně se mi dostalo času pobýt si sama a přesto v obklopení, ale neviděna. Je to snad několik let, co jsem se nedotkla sama sebe.
Jsou momenty kdy jen stojím, nebo sedím a naslouchám…už vůbec netuším, kde se asi tak v prostoru nacházím a je to Jedno! Tančím rychle a divoce a jindy se skoro nehýbu, ale mé tělo se hýbe samo…je hýbáno…jde o mikropohyby nebo se mu chce se hodně otáčet…až točí s dvojšroubovicí v každé buňce=o) Uvědomuji si pánev jako pupek světa, středobod mého vesmíru…přichází pochopení, proč je pro ženu tolik důležité tančit – vrtět se a houpat v bocích…probouzí to Život…Tady v temnotě potkávám TU První ženu Divoženu…tu nezkaženou a nepopletenou, volnou svobodnou….Odkudsi se vynořuje vize – mužský princip zobrazovaný a chápaný v symbolu Lingam – stojící,krásný silný pevný…jako ohnivý šíp stvoření, který střelí ze srdce rovnou do srdce Vesmíru…Takto mne život čas od času žáda postavit se do „toho” (take a stand)…nejen plout a obtékat jako voda – s čímž se často žena ztotožní natolik až zcela doteče. Princip ženský, Yoni jako květ růže a pospolitost těch květů, které spolu nesoupeří o nejkrásnější a nejvznešenější květenství.
A co dál v té bezčasé tmě? Pozorně sleduji celým svým tělem a přichází pochopení aktivity a pasivity.. přirozeného toku energie v mém těle…abych nezapomínala, že jsme jako voda..jako oceán a vlny v něm, co plynule přechází jedna v druhou..klesají a vzdouvají se…a stejně tak pluje má mysl a lépe myšlenky v ní…nenechat se vzít první bouří a proudem a třeba ani druhou třetí čtvrtou…
A tak rozhýbejme své boky. Nebojme se dotknout, v té tmě jsem cítila každou ze svých sester…beze studu, sebesdílející, cítila jsem “mňam“ dotek i jeho sexualitu, ale osvobozenou od veškerého tabu a strachu. Sexualitu právě tak nevinnou a čistou jako kdysi na počátku věků…když Eva ochutnala to mňam jablíčko…a ukázala Adamovi dosud nepoznané roviny…Nenechme ji už o samotě spadnout do horoucích pekel a očernit její hadí energii. Had je život a smyslnost sama. Nenechme si bulíkovat, že jsme špatné a zkažené…takových pomluv se našlo jako vysvětlení magie měsíčního krvácení, že jsme samy uvěřily, že je to trest….ale že žena je branou životu? A tak v tento den 30.dubna, kdy opět zahoří vatry…nechme se očistit od starých přesvědčení a dogmat! Brána života a smrti je tatáž. Opečujme obydlí své duše stejně jako obydlí svých těl=o)…a vkročmě do Máje v lásce…sebelásce, sebeúctě, sebepoznání.
Mmm, svrbí mne toho na jazyku tolik tolik…ale náhle právě toto téma zasáhlo moje srdce i dělohu naráz…a tak rychle píši, to je totiž souznění a znamení správnosti. I když už jsem nespala 2 noci pro nemoc své dcerky…připomenout si tento sestup a vynoření, mne vyživí nejlépe.A navíc semínka našich modliteb byla tu kouzelnou noc zalita tolik potřebným deštěm. Nechť klíčí!
Je to tak. Je to na Tobě a na mně…na ženách i mužích…ale mé milé, nečekejme až to muži pochopí. Jsme to my ženy, skrze které, muž může procitnout! A tak neváhejme! Jestli neosvobodíme samu sebe, pak se svět dostane pod nadvládu antimužského sympozia…a tak nemůže být žádný květ oplodněn a žádného ovoce neuzraje a Svět jak jej známe zanikne. Možná zanikne tak jako tak. Ale Život zůstane, a tak ho prožijme zdravě v tělech, která nám byla dána…v tělech která jsou našimi kotvami v materiálnu. A tvořme v nejvyšších zákonech vesmírného reje a tance…mužský a ženský princip vyvážen jako jedno tělo.
Děkuji Divoženě za propojení se mnou za propojení s kakaem za propojení s Tebou…
