Renomovaný pediatr se zabývá důležitou a někdy rozporuplnou rolí, kterou prarodiče hrají při výchově svých vnoučat. Odborník na rodičovství svým typicky pozorným a přemýšlivým stylem nastoluje antropologické a sociální otázky o významu těchto rodinných postav a nabádá nás, abychom si užívali dětství a nenechali se unášet zbytečnými starostmi.
„Jsme téměř jediný živočišný druh, který má babičky, a jeden z mála, který má otce,“ říká pediatr. Vysvětluje, jak evoluce člověka závisela na spolupráci širší rodiny, zejména prarodičů, aby bylo zajištěno přežití nejmenších dětí. Tento koncept, známý jako „teorie babiček“, zdůrazňuje, že lidské ženy po menopauze hrají klíčovou roli v přežití svých vnoučat.
Pediatr se však kriticky vyjádřil i k některým současným trendům: „V České republice stále více prarodičů vychovává svá vnoučata téměř výhradně. To je pro ně nenormální a nezdravé. Rodiče by měli být hlavními vychovateli, zatímco prarodiče plní svou roli ad hoc a ano, často se stávají rozmazlenými.“
Pediatr zdůraznil zvláštní náklonnost, kterou prarodiče ke svým vnoučatům obvykle cítí – lásku, která se často přelévá do tolerance, což může vést ke konfliktům s rodiči. „Je normální, že někteří rodiče cítí žárlivost nebo frustraci,“ řekl a dodal, že tento generační rozdíl odráží měnící se vnímání rodičovství. „Naši rodiče si postupem času uvědomili, že mnohá přísná pravidla, která dříve dodržovali, nejsou tak důležitá. Nyní si chtějí užívat svých vnoučat, aniž by opakovali chyby z minulosti.“
„Klíčem k úspěchu je vychovávat s láskou a trpělivostí.“
Při této příležitosti lékař rodičům připomněl, že by se neměli zabývat malichernostmi. „Děti jsou tu od toho, aby si je užívali, protože dětství je pomíjivé. Spousta starostí, které máme, jako jestli chodí včas nebo jestli mají akné, jsou nicotné. Hlavní je vychovávat je s láskou a trpělivostí.“
Závěrem si odbornice posteskla nad izolací, kterou mnohé matky zažívají v prvních letech mateřství, zejména když je širší rodina méně přítomná. „Pro matky je velmi důležité, aby měly podporu, ať už od partnera, prarodičů nebo společenských kruhů, jako jsou skupiny kojících žen. Výchova dětí je kolektivní úsilí.“
