Mikroplasty jsou zvláštní třídou znečišťujících látek, které představují vysoké riziko pro životní prostředí. Představují celosvětový problém, který přímo souvisí s výrobou plastů a odpadů z nich vzniklých. Mikroplasty byly nalezeny všude, včetně vody, řek, půdy, bahna, odpadních vod, dešťové vody, oceánu, rostlin, zeleniny, pitné vody, ovoce a v lidském těle: v trávicím traktu, plicích a krvi.
Odkud mikroplasty pocházejí?
Plasty lze rozdělit do čtyř hlavních kategorií: makroplasty, mezoplasty, mikroplasty a nanoplasty. Mikroplasty jsou drobné částice složené převážně ze syntetických polymerů, jejichž velikost se pohybuje od 1 mikronu (μm) do 5 mm (mm). Pocházejí z plastového odpadu, tj. vznikají z různých typů předmětů v důsledku degradace plastů (např. vlivem teplotních změn, UV záření nebo stárnutí), a to jak při používání, tak při likvidaci.
Jak mikroplasty působí na lidský organismus?
Článek z časopisu Environmental Nanotechnology podrobně popisuje původ mikroplastů a jejich dopad na životní prostředí. Tyto částice mohou pocházet z různých zdrojů, například z oblečení, plastových lahví, barev, kosmetických přípravků, plastového a teflonem potaženého nádobí, textilií a použitých pneumatik.
Hlavními způsoby příjmu mikroplastů jsou požití vody a konzumace kontaminovaných potravin, jakož i vdechnutí nebo přímý kožní kontakt. V důsledku toho mohou vést mimo jiné k narušení endokrinního systému a hromadění toxických těžkých kovů, jako je olovo a rtuť, v lidském těle. Proto je tak důležité zbavit životní prostředí těchto znečišťujících látek.
Je filtrace jednou z nejlepších metod, jak se zbavit mikroplastů?
Časopis Journal of Cleaner uvádí různé způsoby odstranění mikroplastů z vody. Částice plastů lze odstranit proséváním, filtrací, zachycováním, adsorpcí, koagulací, fotokatalýzou, elektrostatickou přitažlivostí/odpuzováním, zvýšenou oxidací a dalšími mechanismy. Filtrace je považována za účinnou a také relativně levnou a snadno použitelnou metodu odstraňování kontaminantů, která se provádí jak filtračními systémy s granulovanými médii, tak membránovými filtračními systémy.
Existuje množství vědeckých článků zabývajících se filtrací vody ve velkém měřítku, např. v čistírnách odpadních vod. Nás však více zajímá domácí měřítko, tj. rozsah, v jakém jsou mikroplasty zachycovány vodními filtry.
Který filtr funguje lépe?
Výzkumníci se rozhodli porovnat koncentraci, tvar, barvu, velikost a typ polymeru (tj. chemické složení) mikroplastů ve vodě, která prošla různými filtračními systémy běžně používanými v domácnostech. Jedná se o filtry, jako jsou oblíbené džbány s uhlíkovými patronami, keramické filtry a voda odebraná přímo z kohoutku (voda z vodovodu).
Domácí systém filtrace vody.
Mikroplasty byly nalezeny v každém z testovaných vzorků vody – vědci identifikovali 9 262 částic. Mezi nimi převažovala průhledná vlákna různé délky – od méně než 500 mikrometrů až po více než 5 milimetrů. Tato vlákna se skládala především z polyesteru, polypropylenu a polyamidu. Statisticky významné koncentrace mikroplastů byly zjištěny ve vodě z filtrovaných džbánů (průměrně 1,41 částic na litr) a ve vodě z vodovodu (1,13 částic na litr) ve srovnání s vodou filtrovanou přes keramické filtry (0,49 částic na litr).
Výzkumníci však zdůrazňují, že je třeba brát v úvahu regionální rozdíly v kvalitě vody a způsobech její úpravy. To nic nemění na skutečnosti, že problém znečištění vody mikroplasty existuje a že některé filtrační systémy mohou být účinné při jeho snižování.
Mikroplasty jsou zvláštní třídou znečišťujících látek, které představují vysoké riziko pro životní prostředí. Představují celosvětový problém, který přímo souvisí s výrobou plastů a odpadů z nich vzniklých. Mikroplasty byly nalezeny všude, včetně vody, řek, půdy, bahna, odpadních vod, dešťové vody, oceánu, rostlin, zeleniny, pitné vody, ovoce a v lidském těle: v trávicím traktu, plicích a krvi.
