S přibývajícím věkem tělo produkuje méně melaninu, pigmentu, který dodává vlasům barvu. Pokud lidé začnou šedivět před třicítkou, obvykle za tím stojí něco jiného. Dermatolog uvádí možné příčiny. Úryvek.
Jedna z mých pacientek mi řekla, že jí během dvou let zemřela nejen matka a dobrá přítelkyně, ale také bratr, o kterého se několik měsíců starala. To způsobilo, že zešedivěla. To může být pravda, a také byla, poté, co byly vyloučeny jiné příčiny.
Podle nejnovějších zjištění může dlouhodobý psychický stres narušit pigmentové buňky ve vlasovém folikulu do té míry, že prakticky neprodukují žádný vlasový pigment. Pigmentové buňky se však mohou obnovit, jakmile stres narušující faktor pomine, vysvětlil jsem svému pacientovi.
Šedivé nebo bílé vlasy však nejsou u všech způsobeny stresem. Zejména ti, kteří šediví předčasně, tj. před 20. rokem věku, by měli být vyšetřeni na jiné možné vnitřní příčiny. U lidí asijského a afrického původu začíná podle mezinárodních výzkumných skupin přirozené šedivění o něco později – od 25, respektive 30 let.
Existují nemoci, léky nebo nedostatky, které mohou způsobit předčasné šedivění. Například zvýšený výskyt jednotlivých bílých vlasů se pozoruje při hypertyreóze nebo hypotyreóze. Bílé vlasy se mohou objevit také při užívání léku chlorochin, který se dlouhodobě užívá také jako prevence proti malárii. Stejný jev byl zaznamenán i u jiných léků.
Nedostatek vitaminů může vést k bílým vlasům
Při nedostatku vitaminu B12, kyseliny listové nebo železa v kombinaci s anémií byl pozorován typ pruhování, tj. bílé vlasy objevující se ve skvrnách. Zejména pokud se nedostatek vyskytoval opakovaně v určitých intervalech. Pokud se během této doby nedostatek upravil, ve vlasech se opět objevilo dostatečné množství pigmentu. Pokud měl organismus opět nedostatek železa, vitaminu B12 nebo kyseliny listové, vlasy zesvětlaly nebo zbělely. To znamená, že opakovaný nedostatek způsobuje, že některé vlasy jsou pruhované jako zebry.
Existují i další zprávy o tom, že mikroživiny a vitaminy souvisejí s předčasným šedivěním. Například indičtí vědci označili za možné příčiny šedivění vlasů u lidí mladších 25 let nedostatek mědi, zinku, vápníku, vitaminu D a nízké zásoby železa (feritinu). U zkoumaných osob také zjistili nízkou hladinu konkrétního ukazatele cholesterolu, HDL-cholesterolu (lipoproteinů s vysokou hustotou). Jiní autoři považují časné šedivění za známku zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění. Zda se jedná o náhodu, nebo o relevantní skutečnost, lze prokázat pouze na základě rozsáhlejších studií.
I v případě vědeckých publikací se vyplatí počkat, zda se jejich závěry a tvrzení potvrdí v dalších studiích. Například koncem 90. let 20. století se objevily názory, že osteoporóza (snížená hustota kostí) a šedivění spolu souvisejí. V následujících letech jiné výzkumné skupiny výsledky těchto studií nepotvrdily. Výsledky nových výzkumů vždy kriticky vyhodnocujte.
Nedostatek bílkovin a genetika
K bílým vlasům může vést také trvalý nedostatek bílkovin. Když jsem o tom nedávno vyprávěl své mamince, zeptala se, zda lidé s šedivými vlasy jedí příliš málo bílkovin. „Nebylo by skvělé, kdyby to bylo tak jednoduché: jezte více bílkovin…,“ pomyslela jsem si. Nejčastější příčinou šedivých vlasů byla a stále je naše genetika. Extrémní a trvalý nedostatek bílkovin však může způsobit, že vlasy zešediví dříve nebo rychleji, než bylo plánováno, bez ohledu na naši genetiku. To není překvapivé, protože barva vlasů je ze 100 procent tvořena bílkovinami.
K tomu může dojít nejen při podvýživě, ale také při střevních onemocněních, která mohou zhoršit vstřebávání bílkovin ve střevech. Kalifornští autoři ve svém přehledu uvádějí i další onemocnění, u nichž existuje podezření, že jsou urychlovači šedivění vlasů. Předpokládá se, že bílé vlasy podporuje cystická fibróza (vrozené vzácné metabolické onemocnění) nebo celiakie (autoimunitní onemocnění s nesnášenlivostí lepku). Do jaké míry ovlivňují výskyt šedivých vlasů hormonální změny, např. v období menopauzy, nebylo dosud zkoumáno. I u dětí existují vzácné genetické syndromy, které vedou k časnému šedivění (např. Grischelliho syndrom).
V případě onemocnění bílých skvrn (vitiligo) se mohou bílé vlasy objevit i na postižených místech kůže. Z praxe také víme, že po kruhové ztrátě vlasů (tzv. alopecia areata) jsou odrůstající vlasy často nejprve bílé a po nějaké době ztmavnou.
V závislosti na příčině se tedy může ve vlasech obnovit tvorba pigmentu a šedivění lze do určité míry zvrátit. Přirozené šediny se však objevují mezi 20. a 25. rokem života. Od tohoto věku je obtížné rozlišit dědičné a zděděné příčiny. Z vědeckého hlediska zatím nedokážeme přesně určit, nakolik je tento proces způsoben genetikou a nakolik vnějšími faktory, které šedivění urychlují.
Časné šedivění může být známkou vnitřní příčiny.
Nedostatek vitaminů a mikroživin, jako je vitamin B12, kyselina listová, vitamin D, zinek, měď a železo, stejně jako nedostatek bílkovin nebo vnitřní onemocnění mohou u některých lidí šedivění urychlit nebo způsobit, že se objeví dříve, než bylo plánováno. Pokud se nedostatek odstraní, mohou se vlasy po regeneraci pigmentových buněk opět zbarvit. Vzhledem k tomu, že ne všichni lidé s tímto nedostatkem mají bílé vlasy, musí existovat jiné, pravděpodobně genetické podmínky, které způsobují, že pigmentové buňky ve vlasech těchto lidí jsou obzvláště náchylné.
Od kouření ke stresu: dávka dělá jed
Šedivění vlasů mohou urychlit i nezdravé životní návyky, jako je kouření, užívání alkoholu nebo drog. Předčasné šedivění vlasů bylo zaznamenáno zejména u lidí, kteří zneužívají alkohol, heroin nebo amfetaminy. Lékaři spekulují, že je to způsobeno určitým druhem toxické destrukce kmenových buněk, které jsou prekurzory vlasových pigmentových buněk a slouží jako jejich zásobárna. Pravděpodobně dochází k poškození a zničení rezervoáru pigmentových buněk ve vlasech, takže pigment se již nemůže dostat do vlasů a zabudovat se do nich. Pokud je tento předpoklad správný, pak na rozdíl od šedivění způsobeného nedostatkem živin nelze předpokládat, že se vlasy po skončení zneužívání znovu zbarví.
Stejně jako v případě mé pacientky popsaném výše může psychický stres urychlit šedivění vlasů. Dobrou zprávou je, že mezinárodní výzkumný tým spočítal, že šedivění způsobené stresem může být po snížení hladiny stresu vratné. Důležité je, že šedivé nebo bílé vlasy mohou pouze dorůst. Nemohou se již přebarvit na bezbarvou skvrnu, protože, jak víme, pramen vlasu, který zbělel, není vitální. Pouze odrůstající vlasy mohou opět vypadat tmavší nebo pigmentované. Znovuobjevení pigmentace vypadá, jako by se kořínky nebarvily dostatečně rychle: odrostlý tmavší pramen vlasů a světlejší, bělejší délka, protože přirozená barva vlasů pronikla do vlasů pod kůží.
Vyhledání dárců barvy
Vlasy získávají svou barvu hluboko pod kůží, ve vlasovém folikulu u kořínku vlasu. Zde pigmentové buňky pronikají do vlasového folikulu během růstové fáze. Na vzniku barvy vlasů se podílí mnoho faktorů, které jsou předmětem intenzivního výzkumu. V pigmentové buňce koluje řada zpráv – jedná se o signály. Jeden signál spouští další, podobně jako se na montážní lince sestavuje toustovač, který nakonec z linky sjede jako hotový výrobek. Výroba vyžaduje několik odlišných kroků, které v buňkách provádí signální dráha. Pigmentové buňky produkují melanin. Používají k tomu své vlastní signální dráhy. Různé buňky mají různé signální dráhy v závislosti na tom, co produkují.
Pokud rozluštíme signální dráhy vlasových pigmentových buněk, můžeme lépe pochopit, jak přesně melanin produkují. Nahlédnout do nitra pigmentových buněk a identifikovat signální dráhy však není snadné. Podobně jako u skládačky se do obrázku přidávají další a další poznatky. Proto se vědci začali zajímat o náhodně objevené látky, které způsobují, že bílé vlasy dorůstají tmavší. Až dosud byly takové údajně repigmentační látky uváděny většinou v ojedinělých případech. Mimo jiné se jednalo o léky používané k léčbě chronických zánětů.
V současné době se při zánětlivých onemocněních stále častěji používají léčebné postupy, jako jsou monoklonální protilátky (cílené protilátky), které specificky blokují určité části signálních drah v buňkách. Blokují takové signální dráhy, kdy se buňky stávají aktivnějšími při zánětu kůže nebo kloubů. Zdá se, že podobné oblasti těchto signálních drah existují i ve vlasových pigmentových buňkách. Obnovení přirozené barvy vlasů bylo například pozorováno při použití adalimumabu, brentuximabu nebo dupilumabu.
Tento jev byl v minulosti pozorován také u léků, které jsou na trhu již dlouhou dobu, včetně cyklosporinu, kortizonu, L-tyroxinu a latanoprostu. Samozřejmě není naším cílem předepisovat tyto léky, které se používají pouze u závažných zdravotních stavů, všem, kteří trpí šedinami. Jejich vliv na barvu vlasů však pomáhá rozluštit mechanismy, které lze využít ke stimulaci tvorby pigmentu.
Svému dalšímu pacientovi jsem však mohl pomoci dosáhnout přirozené barvy vlasů jiným způsobem.
Prodloužení bílých vlasů
Prvním pacientem, který jednoho rána vstoupil do mé ordinace, byl 22letý student medicíny. Měla tmavé dlouhé vlasy a dělalo jí starosti, že si už tři měsíce všímá na hlavě stále více bílých vlasů. Nacházela je tu a tam po celé hlavě, ale na šedivé vlasy byla vlastně příliš mladá. Chtěla vědět, jestli je to normální, nebo jestli je nemocná. Před návštěvou si už žádné bílé vlasy nevytrhávala, abych ji mohla lépe vyšetřit. Její pokožka hlavy a vlasy byly až na občasné bílé vlasy bez pozoruhodností.
Při pátrání po vnitřní příčině předčasného šedivění jsem v její anamnéze našel to, co jsem hledal. Na myšlenku nedostatku železa mě přivedly dva faktory: výživa a menstruace. Již rok dodržovala vegetariánskou stravu, ale kvůli časově náročnému studiu a únavě pila hodně kávy, zanedbávala pestrou stravu. Její menstruace byla také poměrně silná. Krevní test potvrdil mé podezření. Zásoby železa v jejím těle byly téměř prázdné a zjistila se příčina jejího předčasného šedivění: měla výrazný nedostatek železa.
Kromě léčby tabletami železa jsem jí doporučil, aby dlouhodobě jedla více potravin bohatých na železo a pila méně kávy, která je považována za ničitele železa. Únava byla nepochybně také způsobena nedostatkem železa. Také jsem jí doporučil, aby si přestala vytrhávat bílé vlasy, aby získala zpět jejich barvu. Vědci si u myší všimli, že vlasy dorůstají světlejší a bělejší, pokud jsou opakovaně vytrhávány.
Děti s šedivými vlasy
Kromě nedostatku železa nebo závažného nedostatku výživových bílkovin, které mohou vést k šedivým a bílým vlasům, jsou známy vrozené vady, při nichž se ve vlasech netvoří pigment. Existují vzácná genetická onemocnění, při kterých dětem rostou od kojeneckého a raného dětství pouze bílé nebo šedivé vlasy. Některé z těchto dětí trpí albinismem, jiné mají dědičný nedostatek bílkovin nebo mědi.
